Občanské sdružení OBZOR

Demonstrace v Praze

V úterý 22. 3. jsme byli hájit naše práva. Na základě výzvy předsednictva Národní rady osob se zdravotním postižením jsme se zapojili do celonárodní protestní  akce. Jejím účelem bylo vyjádřit náš nesouhlas s plánovanou sociální reformou, kterou vymýšlí pan ministr Drábek. Opět se potvrdilo, že košilka je moje, firma na výrobu pofidérních elektronických čipových karet je spřízněná a tak vzhůru na škrty a úspory, které budou stát miliardy.  Pan ministr vůbec nezná naši problematiku a má-li jako poradce sice vozíčkáře, ale zároveň tvrdého podnikatele, pak se jen velmi těžko hledá společná řeč.

Připojili jsme se k výpravě, kterou organizovala liberecká Krajská rada  a jeli jsme společně. Opět musíme poděkovat Dopravnímu podniku města Liberce a Jablonce. Poskytl nám velký plošinový autobus s pneumatickou plošinou zn. Bova. Při nakládání a vykládání měli vozíčkáři opravdu úžasný zážitek – nastupování s výhledem. Do autobusu se vejde až 10 elektrických vozíků, paráda.

Kromě nás jako Obzoráků jeli i zástupci D.R.A.K.a, dalších organizací ZP i pár nezávislých jednotlivců.

Na Palackého náměstí jsme dorazili bez úhony. Jen jsme způsobili menší dopravní zácpu než jsme vystoupili. Při mírném chaosu nám vydatně pomáhali i kolegové z Olomouce, kteří přijeli bezprostředně po nás. Samotná demonstrace byla úžasná. Moc jsme toho sice neslyšeli, protože na náměstí bylo několik tisíc lidí, ale atmosféra byla prostě fantastická. Pořadatelé zajistili imobilní WC, které sloužilo nejen našim fyzickým potřebám, ale zároveň i jako tlumočnická rampa. Tlumočnice do znakové řeči střelhbitě tlumočily vše, co se odehrávalo na prostranství před MPSV.

Ponaučení pro příště – naučit se znakovku. Demonstrace trvala téměř dvě hodiny. Po jejím ukončení jsme se – kupodivu – sešli v domluveném časovém limitu na domluveném místě. Nikdo se ani neztratil, ani nezpozdil. Společně s olomoučáky jsme opět napáchali něco dopravních zmatků při nastupování, ale vše se zvládlo bez větších problémů. Naše poděkování patří dvěma mladým příslušníkům dopravní policie. Byli prostě úžasní. S úsměvem a nadhledem dirigovali „objízdnou trasu kolem autobusu“ a ještě nám stihli pomáhat. Byli oba moc milí a shodli jsme se na tom, že jejich pan ministr i náš pan ministr se nám prostě povedli. To městští strážníci měli k ochotným na kilometry daleko. A nedej bože něco po nich chtít. Arogance pražské moci nezklamala.

Cestou domů už se nám žádné zmatky napáchat nepodařilo. Co se ale podařilo, byla zastávka ve Svijanech. Všichni jsme byli docela hladoví a tak jsme s velikou radostí navštívili pivovarskou restauraci, abychom nakrmili a napojili naše tělesné schránky a podělili se o čerstvé dojmy. Většina byla na podobné akci poprvé a tak bylo co hodnotit. Pan ministr slíbil, že se bude reformou ještě zabývat a slíbil i další jednání se zástupci NRZP.

Z celé akce jsme si odvezli krásné  zážitky, které  byly samozřejmě umocněny krásným a teplým jarním počasím. A také pocitem sounáležitosti.

Naše poděkování patří Národní i krajské radě za zorganizování celé akce, Dopravnímu podniku města Liberce a Jablonce a oněm neznámým milým příslušníkům Policie ČR.