Občanské sdružení OBZOR

Tak tohle jsem nečekal… Název půvabné knížky Milana Lukavce nám všem na podzim udělala velkou radost a mám-li mluvit za nás Vosy, dělá nám ji stále. Abych byla upřímná, Tak tohle jsme nečekali ani my, abych parafrázovala autora. Milanovy postřehy a komentáře opravdu stojí za to.

Musím ale zmínit další aktivity našeho dvorního literáta. Díky Výboru dobré vůle mu vyšly v minulosti hned tři básnické sbírky. V roce 1991 s titulem  První a jediná , v roce 1995 sbírka Hledám lék a v roce 1999 Na křídlech slov. To ale není vše.

V pátek 2. 12. měl Milan autorský večer v liberecké knihovně. Bohužel, v malém sále. Sešlo se nás tolik, že bychom zaplnili i sál velký. Úžasný adventní podvečer připravila reverendka obce unitářů v Liberci paní Sofia Pavala, která společně s paní Svatavou Zenklovou recitovala Milanovy verše. Verše prokládala svými krásnými písněmi písničkářka Kaya. Výtěžek z dobrovolného vstupného byl věnován matkám v tísni s dětmi z libereckého domova sv. Anny a sv. Moniky. Musím konstatovat, že mě mrzelo, že jsme byli jako Obzoráci s Jendou sami. Škoda, stálo to za to. Byl to adventní podvečer jak se sluší a patří a nechyběly ani koledy. Vrcholem všeho ale byla Milanova poezie – pohlazení po duši všech, kteří jsme se sešli.

Eva V.